Jak jsem řekla NIKDY a Bůh se zasmál
Z vyprávění jsem slyšela o jedný "chlastací" hře. Během ní každý řekne něco, co nikdy v životě neudělal. A kdo se s tím tvrzením nemůže ztotožnit, šup - a dává panáka. Člověk se prý jen diví, kdo všechno do sebe klopí při větě "nikdy jsem nespal se svým učitelem" a tak. Druhý den se pravděpodobně uslyšíte říkat ono slavné "už nikdy nebudu pít".
Tahle věta se ale vztahuje na budoucnost. A protože to těma myšlenkama přivoláte, existuje veeeelká pravděpodobnost, že se vám to na just stane. [ne džast, just!]
Jakkoliv nemám ráda klišoidní citáty, často se mi vybaví Woody Allen a jeho "Chcete-li pobavit Pána Boha, seznamte ho se svými plány do budoucna." A to platí i na to slovíčko nikdy. Několikrát se mi stalo, že osud-Bůh-nebo-tomu-říkejte-jak-chcete nakonec ukázal, že s těma svejma nikdy mu můžu leda vlézt na záda...
- V 11 letech jsem se zařekla, že nebudu chodit s klukem, co se jmenuje Honza. => Moji první dva přítelové se jmenovali Honza.
- Společný bydlení s tchýní? NAPROSTO vyloučeno! => Τeď se od ní budu po 3 letech stěhovat a tuším, že to pěkně obrečím...
- Domnívala jsem se, že se nikdy nebudu živit učením tance, protože by mi to vzalo chuť tančit. => Učení mi nakonec dalo smysl a konečně vím, proč tančím.
- Chtěla jsem být jen a jen zaměstnanec, protože volná noha znamená jen hromadu starostí. => Neutekla jsem na druhou stranu, ale podařilo se to díky množství různých náhod zkombinovat... a za cenu nějakých komplikací to stojí za to!
- Jíst bez lepku bych fakt nevydržela. => Jako jo, nedáte si ani pizzu, ani koblihu. Ale dá se s tím i tak luxusně vařit.
Není ale nikdy jako nikdy. Třeba pro alkoholika je nikdy bezpochyby správná, ale o to těžší volba. "Nikdy nebudu pít" nebo "Nikdy nebudu řídit opilá/á" prostě v tomhle případě dává smysl... Svoje nikdy zkrátka můžeme ukočírovat, jen musíme chtít.
Na těch svých příkladech jsem ale zjistila, že jsem ta svoje nikdy nastavila v hlavě trochu jinde, než by měly být. Nebo možná mělo smysl je nenastavovat vůbec. :) Pozvolna se měníme my a spolu s tím i ta naše velká nikdy.
Proto mi promiňte, když se ušklíbnu nad větami typu "nikdy nebudu pracovat ve velký firmě" nebo "nikdy nebudu mít děti"... :)
foto: https://lowetide.ca/blog/2013/08/oilers-will-never-sign-marc-pouliot-never.html
Kam dál na Trnu z paty?
Nechť Tě provází síla... a Pomodoro
35 signálů, že už jste dospělí