Proč chodím na procházky, i když nemám psa

05.05.2015 21:44

Neběhám. Když náhodou jednou vyběhnu ven, všem o svém atletickém výkonu vykládám. Co ale nevykládám je, že nedám dopustit na procházky v lese. Takovýto úplně obyčejný chození, bez úpornýho pocení a popadajícího dechu.

Když se řekne procházka, vidím sluníčko, cítím vůni smůli a slyším kukání kukačky. Když ale řeknu procházka nahlas, vidím vytažené obočí, cítím lehký posměch a slyším otázku, jestli u toho venčím psa nebo zda jsem náhodou už neoslavila šedesátiny.

Stačí ale půlhodina v lese a neskutečně se uklidím. Asi tím kyslíkem, asi stromama (ne, neobjímám je). Jsem si jistá, že čtyři z pěti psychologů doporučují procházky. Ten pátý běhá maraton.

Nahodím vám ale pár udiček a uvidíte, že tohle chození není jenom pro starý.

  • Když jste si omylem dali dvojitý kafe, v lese se vám podaří rozdýchat přebytečný kofein.
  • Potřebujete vypnout, ale při slově "meditace" se vám zvedaj bulvy jako jógínovy nohy při svíčce.
  • Hádka se za chůze se řeší daleko líp než na gauči. Stejně jako důležitý životní rozhodnutí.
  • Kafe s kamarádkou vás stojí nejen cappucino, ale ještě ten dortík k němu, jedny preclíky, dvojku vína... Z několika takových setkání naberete sice pár drbů, ale taky špíčky. Zdraví holdující děvčata se jdou projít do lesa. A pak jdou teprv na jedno.
  • Když máte moc úkolů a jste roztěkaní, běžte se projít. Fakt. Milion myšlenek v hlavě se vám poskládá dřív, než řeknete prokrastinace.
  • V noci ne a ne zabrat? Stačí se mezi nima projít a večer spíte jak mimino.
  • Nepříjemné PMS (trvající skoro celý měsíc) se dá rozchodit. Na krámy to zas tak moc nezabírá.
  • Jste strašně líní jít cvičit. Můžete ale JEN TAK jít. Nebo si třeba lehnout na opuštěnou lavičku a čumět na šišky. Blížící se běžci rádi odbočí dříve...  stejně jako vy chtějí mít les jen pro sebe. A taky možná se trochu bojí, že na ně bafnete a zvýšíte jim tepovku.

Dokud se mi nepodaří zlomit odpor okolí, závidím pejskařům, kteří mají pro procházky legitimní důvod.

Ale už teď vím, že nejsem sama procházkový typ. Přesvědčila mě kamarádka, když mávla rukou nad jednou svou nepovedenou známostí: "A neměl rád procházky!"

Kam dál na Trnu z paty?

Meditace bruslením