Přečetl jsem "Čtyřhodinový pracovní týden" a stejně pořád dřepím v práci.
"Miluj svůj život"? Snůžka keců.
OK, knížky osobního rozvoje nemusí sednout každému. Tenhle web ani nemá za cíl přesvědčit notorické odpůrce, že se bez těch knížek neobejdou, protože (pozor, teď přijde klišé) každý má svou cestu. Někdo medituje, někdo běhá a někdo čte knížky. Já se jen domnívám, že knížky osobního rozvoje tu vaši cestu "jen" výrazně urychlí. Když je tedy umíme použít. Děláme totiž při čtení pár zásadních chybek.
HLTÁME JAKO CHOBOTNICE
Nevím, jestli ovládáte rychločtení nebo "jen" louskáte řádek po řádku jako já. Čtením bez nějakého většího vnímání si ale nic moc neodneseme.
Vždycky si vzpomenu na film Chobotnice z II. patra, jak Modrej a Zelená jezdí v restauraci chapadlem po menu a jedno jídlo po druhém mažou. :) To samé děláme i my s knížkami. Jasně, čte se to samo, už se těšíme, až to dočteme... Když ale do sebe knížku naházím jako jídlo z fast foodu, moc si toho neodnesu a sotva budu čerstvě nabyté myšlenky převádět do praxe.
Vyplatí se číst knížku pozorně, průběžně zastavovat a nacházet souvislosti s vlastním životem. Například když jste po kapitole "najděte svůj cíl" svůj cíl ještě nevymysleli, nemá moc smysl číst dál v knížce, kde se s ním už dál pracuje. Ale kdo vydrží nečíst dál, že? Mně se nejvíc osvědčilo číst knížku dvakrát. Poprvé ji "zhltnu", podruhé pak čtu pozorněji a najdu v ní věci, které jako by tam předtím ani nebyly. Podtrhávejte, zapisujte si zajímavé myšlenky, u nichž jste si pomysleli "to je přesně ono!", "tak proto!". Líp si zapamatujete to důležité a zpětně tyto pasáže jednoduše dohledáte.
NEBEREME RADY VÁŽNĚ
Typická reakce po přečtení knížky o osobní rozvoji? "To už jsem všechno přece dávno věděl." A chováme se podle toho, co víme?
- kontrolovat maily taky nemusíme každou hodinu, ale i tak se neudržíme a čučíme do schránky každou chvíli
- jíst zeleninu je zdravé a stejně se pak v devět večer nacpeme k prasknutí vším, co zbylo v lednici
- křičet na své blízké není správné, přesto to ve vzteku děláme
Z knížky, která vás má posunout dál, musíme čerpat maximum - tedy pozorně číst a hned aplikovat! Vylovte i to, co do textu autor nenapsal. To, co v textu můžete vidět jen díky svým zkušenostem a vlastním problémům. Jak píšu u předchozího bodu, podtrhávejte a zapisujte! Do speciálního notýsku, do mobilu, na nástěnku...A hlavně jednejte. Knížka o motivaci či o běhání vám nenandá tenisky, ani vás po pěti kilometrech nepoplácá po zádech. Po přečtení je to už jen na nás.
SPOLÉHÁME JEN NA SO-CALLED KNIHY OSOBNÍHO ROZVOJE
Ve článku na dnes již neexistujícím blogu mě zaujal rozdíl mezi literaturou o osobním rozvoji a literaturou vedoucí k osobnímu rozvoji.
Ta první vznikla nejen z dobrého úmyslu, ale také z jistoty. Z jistoty, že na světě existuje hromada lidí, kteří si rádi čtou o tom, že si mohou zlepšit život. Je to byznys. Překvapivě spousta lidí věří, že si stačí koupit za tři čtyři stovky úspěch. Jako když jdete do lékárny - dáte tam recept a oni vám vydají lék, který vám má pomoct. Když pak jim knížka nedá, co čekali, zavrhnou ji.
Mnohem složitější a ne tak přímočará je literatura vedoucí k osobnímu rozvoji. Tou totiž může být jakákoliv kniha, která vás inspiruje a posune. I beletrie. Jen v ní musíte mnohem víc hledat mezi řádky. Skrývá se v ní nejenom příběh, ale spousta zajímavých myšlenek. Jen je si vyzvednout...