Prahu a svůj pražskej život miluju. Přesto jsem odjela a vzala si práci s sebou. Jestli to nebude láska...
Taky že jo. Vždyť copywriterka/redaktorka může pracovat na dálku. Odkudkoliv! Zatímco moře pro instruktora freedivingu, to nám do Čech jaksi nedali...
Proti tomuhle argumentu nic nezmůžete... a jedete se prostě obětovat na pláž. :)
„Takže ty si teďka ten digitální nomád, viď?“
Ty jo, nevím. Pojem digitální nomádství mě vlastně dostává do nějaké škatulky. Celkem mě stresuje:
- přesouvat se z místa na místo. Na Bali jsme kvůli tomu měli 3 dny tichou domácnost.
- jak je diginomádství trendy. Na Instagram si ale pokrytecky přidávám #digitalnomad.
- představa všech, jak se mám parádně. A já tím ztrácím možnost si stěžovat na to příšerný vedro. :)
Mnohem víc se mi líbí pojem „nezávislost na místě práce“. To totiž odpovídá mýmu režimu. Můžu pracovat doma, v kavárně, ve firmách, pro které pracuju... nebo klidně od thajských nudlí. Já se totiž do těch přesunů moc nehrnu...
(O „location independance“ a jaké jsou nevýhody digitálního nomádství, píše David Tržil).
Moje thajské útočiště
Takže teď si lebedím na Koh Lanta. Ostrov na jihu Thajska kombinuje potápění pro drahého a wi-fi a super jídlo pro mě. Na Koh Lantě jsem dokonce odmítla jít do řecké restaurace, protože jsem se chtěla cpát kari a pad thai.
Kdo znáte moji lásku k Řecku, jistě jste teď šokem zaražení v židli...
Na Koh Lantě se navíc necejtím jako na konci světa. Užívám si tu pražský komfort „když chci jít na jógu, můžu“. Nebo se rozhodovat, kam dneska půjdeme na jídlo. Wi-fi frčí prakticky pořád. Zpětně jsem zjistila, že o Koh Lantě o ní básnil Petr z Travel Bible - pokud tuhle knížku jste ještě nečetli, stáhněte si ukázku.
Tak vypadá nebe pro digitální nomády. Pardon... teda pro pracanty nezávislé na lokaci.
Kolantí pracovní posuny
Na Koh Lantě jsem taky konečně najela na režim, který mi vyhovuje. Pracovní dny střídám s flákacíma. Daří se to tak kombinovat s prací potapěče + ještě zbyde čas na články a videa, z oboru i mimo něj.
-
Naučila jsem se udělat QR kód, giphy na Facebook a navrhnout vizitku v programu Canva. Velký skok pro Moniku, malý krok pro lidstvo!
-
„Já vám do tý školy budu chodit...“ Zapsala jsem se na on-line kurz UX designu.
-
Rozvláčné psaní se smrsklo. S vyšší hodinovkou a s lepším jídlem.
-
Poprvé v životě jsem delegovala práci za peníze! Přes Easytask.cz jsem našla digitálního hodinového manžela. :) A je to boží, když vám přistane v mailu hotová prezentace, se kterou bych se mořila 10 hodin a zybtečně. Tak o tomhle psal Tim Ferris v knížce Čtyřhodinový pracovní týden.
-
Vyzkoušela jsem prvně coworking v Thajsku. V čerstvě otevřeném The Hive to moc nebzučelo - byla jsem tam jen já a dvě čtyřnohé kočky. Coworking jak noha. :) Ale za 180 korun na den, nekup to. Líp na mě ale fungoval zaběhlý KoHub, za 320 Kč na den. Na terase datluje hromada lidí, kteří mohou po očku koukat, jestli zas nejste na Facebooku.
-
Více o životě tu jsem napsala na TravelBibli - Koh Lanta: ráj pro digitální nomády
A co dál?
Koh Lanta mi očividně prospívá a chutná. Akorát drahému se tu zas tak nelíbí. Sezóna má to nejlepší za sebou, práce je míň a míň a na Filipínách čeká hezčí potápění. Jo... A taky hnusný jídlo a a slabá wifi.
Buddha s námi...