Tak jo, mám další zářez ze série Nikdy neříkej nikdy.
Začala jsem běhat. Já, která miluje procházky a nesnáší běh.
Jsem si naprosto jistá, že běh je pro mě forma úniku. Neudělala jsem totiž zkoušku jógovýho instruktora. Mentální bordel v hlavě, kterej mi tenhle fail následně spustil, mě donutil k nevýdanýmu - obout si tenisky a vyběhnout. Taky mi stačil jeden díl Parta maraton, abych si řekla, že to zvládne i taková lama jako já.
První běh jsem regulérně probrečela. Taky jsem ale potkala šneka. A svítilo sluníčko. Sedm ráno, v lese ticho.
Kupodivu mě to neodradilo a další den jsem šla znovu. A znovu. A objevovaly se nový poznatky.
1) Povzbuzená svým výkonem jsem si napříště vytvořila running playlist. Další běh jsem si ho už nepoustěla, protože cokoliv s přízviskem RUN mi vyžene tepovku tak, jak kdybych zdrhala před úchylem.
Neuděláš nic, asi holt rytmus v těle.
2) Nainstalovala jsem aplikaci Endomondo jen proto, protože ji mají VŠICHNI. Mě nasrala během prvních dvou běhů, páč jsem si jí několikrát omylem stopla, pak lovila GPS signál a já furt na ní čumím! Takže jsem doma zase odinstalovala.
Zjistila jsem ale, že běhám moc rychle, a pak se hrozně divím, jak jsem vyflusaná.
No ne asi, tak má to bejt běh nebo chůze??
3) Někdy je fajn zjistit, že nejste jediný nasralsoni v lese. Každej by do toho někdy kopl...
4) Do města nevyběhnu, to vím. Ale mít za barákem les, to by teda šlo. Hezky nad ránem, když potkáte maximálně dva pejskaře a spoustu zvířátek.
5) Při třetím běhu jsem poprvé potkala dalšího běžce. Mávnul na mě na pozdrav a já vyprskla smíchy. A tlemila se až ke dveřím. Někdo mě považuje za kolegu běžce... seriously??
6) Moje výběhy často přecházejí do procházky a pak zase zpátky do klusu. Hodina sem, hodina tam, někdy jen tak čumím po lese.
To není země, to je zahrádka!
7) První spolknutá malina. První spolknutá moucha. Škoda toho pořadí.
8) Netuším, kolik přesně jsem uběhla. Dneska mě to ale celkem zajímalo, a tak jsem vzala krejčovskej metr, otevřela mapy.cz a okoukla dnešní trasu. Jsem ostuda technologií.
Tohle superpřesný měření tvrdí, že jsem dala kolem 8 km. Na kůži línou asi dobrý.
9) Kdyby se po běhu tloustlo, tak se fakt nepřemáhám. V některejch životních obdobích ale začnete jako nic, i když jste tím dřív opovrhovali. Až se divím, že mi moje zdrhání přijde najednou smysluplnější než procházky bez psa.
Uvidíme, na jak dlouho to. Desátýho září prej běžím závod na deset kiláků, povídaly holky v práci.
OK, tak můžem.