Tenhle text ke mně doputoval jako řetězový mail ("pošli deseti lidem, které máš rád, a do deseti dní se Ti splní..."). I když dorazil v roce 2005, sedm let zpátky, pamatuju si ho dodnes. Mám tendenci být věčně nespokojená, takže by byla škoda nechat text zapadnutý v mailové schránce. Aspoň tu bude pořád na očích...abych pořád nebrblala. :)
JSEM VDĚČNÁ
Za partnera, který noc co noc pomačká peřiny.
Protože není venku s někým jiným.
Za daně, které musím platit.
Protože to znamená, že mám stále zaměstnání.
Za nepořádek, který musím uklízet po oslavě.
Protože to znamená, že jsem obklopena přáteli.
Za šaty, které jsou mi trochu těsné.
Protože to znamená, že mám co jíst.
Za trávník, který je třeba kosit, okna, která je třeba umývat a
okapy, které je třeba opravovat.
Protože to znamená, že bydlím ve svém domě.
Za všechny stížnosti, které poslouchám na vládu.
Protože to znamená, že máme svobodu projevu.
Za volné parkovací místo, které je až na konci parkoviště.
Protože to znamená, že mohu chodit.
Za vysoký účet, který platím po večeři s blízkými.
Protože to znamená, že jsem štědrá a že mám někoho ráda.
Za únavu a bolavé svaly na konci dne.
Protože to znamená, že jsem byla schopná těžce pracovat.
Za otravný budík, který musím ráno vypnout.
Protože to znamená, že jsem ještě naživu.