Hotely a zájezdy? Nuda! Zážitky, na které se pak vzpomíná ještě léta, nečekají na švédských stolech all inclusive pobytů, ani u ručníků složených do tvaru labutě. Abyste si z cesty přivezli něco víc než kýčovitý suvenýr a milión fotek, na které stejně nekoukáte, vyražte někam mezi „domorodce“.
Jako rozeného lenocha mě samozřejmě nemusíte přesvědčovat, jak je fajn sebou jen tak plácnout na pláži a nechat si donášet jedno frappé za druhým. To má taky něco do sebe. Z těhlech lážoplážo dovolených si ale nic moc nepamatuju. A hlavně ani nepotkám moc místních. Na rozdíl od cest, které zahrnovaly...
Bydlení na privátech
Tohle je asi nejvíc soft verze "cestovatelského nakukování". Prvotní výhodou určitě je to, že za ubytování platíte o dost míň než v hotelu. Vaši domácí se vám (při troše štěstí) budou věnovat víc než recepční, navíc v neanonymním prostředí. V Římě jsme takhle přebývali v krásném, romantickém pokoji v bytě starší Italky. Neuměla anglicky ani slovo, takže jsme se domlouvali pomocí Google. :)
Pokud vyrazíte do Barcelony, rozhodně se ubytujte u Radky a Zdeňka a udělejte si Badadovolenou. Výhled na moře, popíjení šumivého katalánského vína Cava, povídání o životě... Neumím si představit, že další dovolenou v Barceloně strávíme jinde.
edit 2017: Možná jste zaznamenali, že hotely jsou víc a víc pasé. Teď všichni bydlí přes Airbnb. Sice placený, ale vlastně máte couchsurfing s větším soukromím a pohodlím. Registrací přes odkaz máte 725 Kč na první ubytování a zároveň podpoříte tento blog, pánbůh vám to zaplať.
Couchsurfing
Tohle možná vaše maminky a babičky nestrávěj. Přes Couchsurfing se spojujete s ostatními cestovateli - buď u sebe někoho necháte pár dní přespat, ukážete mu zajímavosti ve vašem okolí, nebo vy sami využijete nabídek ubytování a zadarmo u někoho zůstanete. Ideální odrazový můstek pro ty, co vyráží žít do jiné země - třeba jako digitální nomád (což se taky stalo v roce 2016 - edit) Spousta lidí ale tenhle projekt vnímá přímo jako styl života. Síť couchsurferů je poměrně hustá, takže máte velkou šanci, že ubytování zdarma seženete. Služba je to poměrně spolehlivá díky hodnocení na profilu každého couchsurfera.
Zatím jsem měla příležitost jen pár lidí provést a jednou jsme se s kamarádkovu vetřely ke couchsurferovi ve Vídni. Plánuju ale couchsurfing využít příští rok, kdy nás s přítelem čeká cesta do Austrálie. A časem, ve vlastním bytě/podnájmu, bych jednou ráda sem tam ubytovávala. Podle mých skromných zkušeností ale doporučuji vybírat hostitele i hosta na základě nějakých společných zájmů nebo zážitků.
TIP: Jak napsat žádost o gauč, kterou nejde odmítnout? A jak poznat podezřelého couchsurfera? Spoustu tipů jsem nacpala do článku Jak nejlépe najít bydlení přes Couchsurfing pro TravelBible.cz
TIP2: Nevíš, co napsat na profil, jak se hodí Couchsurfing přímo ro tebe Přihlaš se na kurz Jak na Couchsurfing na Naučmese.cz
WWOOF
Za tajemnou zkratkou se skrývá název World Wide Opportunities on Organic Farms. Tahle organizace zprostředkovává kontakt mezi farmáři po celém světě a dobrovolníky, kteří si chtějí aktivně odpočinout - prací za ubytování a stravu. Vyrazit do Švýcarska za krávou Milkou? Ja, natürlich! Nebo radši chcete trhat olivy na teplém Kypru? Ναι, πολύ καλή ιδέα! A jestli vám stačí cestovat po republice, WWOOF má i českou variantu. Členství v organizaci je placené, tuším 250 Kč za rok. Je to poplatek za určitou garanci, že se u farmářů dá celkem v pohodě přežít, aniž by z vás vymlátili duši. :)
Tuhle variantu cestování doporučuju všem kancelářským krysám. Odvezete si možná pár mozolů, ale hlavně čistou hlavu. A často i výslužku jako od babičky z venkova.
S farmářským cestováním mám nejčerstvější zkušenosti - s kamarádkou jsme se před týdnem vydaly na kozí farmu. Krmení koní, kydání hnoje, dojení koz, hrabání sena se sennou rýmou... Balzám na nervy! Poprvé jsem seděla na velkém koni a pochopila, proč mají kovbojové nohy do O. Ale hlavně - farmářka Terka byla naprosto skvělá! Nám, neschopným Pražáčkám, všechno vysvětlila a ještě s námi po večerech povídala (a popíjela :) ). Společně jsme upekly nejlepší lasagne, jaký jsem kdy jedla! A na to se nezapomíná...
Foto: Iveta Macháčková