Znáte film Hledá se Nemo? Pak vám něco říká adresa P. Sherman, 42 Wallaby, Sydney. Tak ta tady není. :) Místo Wallaby se našim přechodným domovem stala Cronulla, asi půl hodiny cesty autem od centra. Tam bydlí kamarádka Věrka s přítelem Jirkou, naši první hostitelé. Vyzvedli nás ráno na letišti a první dny v Austrálii se o nás krásně starali. V den příletu jsme se vlastně jen šli projít na místní pláž a jeli nakoupit. V pět jsme to zatáhli a spali až do druhýho dne.
V úterý nás Věrka hodila cestou do práce na Central Station, kde jsme si koupili výborný cappuccino za dolar v australské, jinak předražené trafiko-večerce 7/11 a vyrazili jsme in da city. Vynecháváme muzea (to bychom asi moc nedocenili) a ZOO, kam se plánujeme podívat později. Ale i tak jsme to nejdůležitější zvládli vidět za jeden den! Darling Harbour, Opera House a botanickou zahradou, válečný památník v Hyde Parku, nakouknout do China town a hlavně jsme se prošli v Chinese Gardens of Friendship!
Studentský vstup stál 3 dolary, ale já, zvyklá z Čech, iniciativně ukázala ISIC... a už jsme platili šest. ;) Vůbec ISIC karta je nám tady dost k ničemu, studentský slevy dávaj jen místním studentům. Zlevněný lístky nám prochází jen v městský dopravě, protože mašina na lístky po nás nechce žádnou kartičku. Výlet ferry, místním trajektem, jsme zatím kvůli ceně oželili, stejně tak pokoukání ze Sydney Tower za 25 dolarů. Šetříme ale dost na pití, protože jsou tu všude po městě pítka, a taky i na jídle, protože večeříme doma. Angličtinu jsme zatím moc nepocvičili, protože se tu bavíme s Jirkou, Věrkou a jejich českýma sousedama Honzou a Helenou. V Melbourne a Hobartu to nakopnem víc. :)
Zatím největší "nervy" jsme měli s místní SIM kartou. Koupili jsme si oba 30denní předplacenou s neomezeným kreditem za 40 dolarů, abychom se v dalších destinacích spojili s našima hostitelema a taky spolu navzájem, až budem rozdělený (Ondra má totiž akreditaci na Australian Open). Prodavačka i automatický hlas nás přesvědčoval, že aktivace simky je „very easy“. Grrrr! Nakonec jsme obě simky aktivovali přes internet během 15minutovýho procesu u večeře.
Ve středu jsme vyrazili do krásný starý čtvrti The Rocks s observatoří a spoustou obchůdků a restaurací. Já zakotvila v bistru Dare, kde prodávali samý bezlepkový dobroty. Kéž by bylo něco takovýho v Praze! Kuřecí kari s rýží mi ale poctivě vypálilo vnitřnosti a rozdýchala jsem to ještě půlhodiny. Opět jsme šli obhlídnout Opera House i z vyhlídky od Mr. Macquarie's chair. Plánovaný výlet na Watson Bay ferrinkou jsme kvůli větrnu odložili na neurčito a celý uchozený jsme se už ve čtyři vrátili na Cronullu. Takže zatím nám chybí vidět Manly, Bondi Beach a Paddy´s Market. Tam ale půjdeme s Věrkou po návratu zpět v Sydney.
Bohužel počasí nám příliš nepřeje. 24 stupňů, sem tam sprchne. Paradoxně jsme se v úterý po 10minutovým sluníčku lehce připekli. :) První koupání jsme si užili až v den odletu a dopoledne jsme se konečně smočili v moři! Už se ale těšíme pláž v Melbourne, kam se přesouváme a budeme od čtvrtka do úterý.
P. S. Rozhodně nechoďte na olympijský stadion – zabili jsme tím skoro půl dne a na rozdíl od Barcelony tam NIC NENÍ. V Sydney sice všichni běhaj, ale Melbourne je prý sportem proslulejší. :)
Předchozí články:
Australský zápisník I.: Cesta a den v Soulu